O naší straně - "Strana nové demokracie"
Strana nové demokracie je pokusem o vytvoření takové strany, jaké jsou pro demokracii potřebné. To znamená, že naším hlavním cílem je prosazovat poctivou veřejnou službu občanům.
V přípravě na založení naší strany jsme po důkladném studiu úvah o demokracii od starověkého Řecka dodnes připravili teorii demokracie, která jasně říká, co si pod slovy „poctivá veřejná služba“ představujeme. Znamená to zejména
-
vzájemnou úctu mezi lidmi,
-
zastupitelskou správu společných věcí občanů se zastupiteli, kteří jsou poctiví, dobří hospodáři a nemají žádné skryté záměry,
-
co největší účast občanů na rozhodování o úkolech veřejné služby, a
-
pro účast občanů využívání občanských nástrojů demokracie.
Domníváme se ovšem, že „volná soutěž politických stran“, která je podle naší současné ústavy základem našeho politického systému, je omylem politických myslitelů minulosti (nacházíme ji poprvé u Jeremy Benthama a Jamese Milla v první polovině 19. století). Naše zkušenosti ukazují, že volební kandidáti politických stran jsou příliš často příslovečnými „zajíci v pytli“, a jakmile získají moc, na zájmy občanů rychle zapomínají.
Myslíme si proto, že zastupitelé občanů by měli být voleni v malých volebních okrscích, kde je spoluobčané osobně znají nebo mohou znát, a měli by být voleni ne podle příslušnosti k politickým stranám nebo jiným neprůhledným zájmovým skupinám, ale na základě své poctivosti a schopnosti být dobrými hospodáři. Podaří-li se někdy takový způsob voleb prosadit, politické strany ztratí svůj dnešní význam a stanou se neziskovými organizacemi mezi mnoha ostatními neziskovými organizacemi. Naše strana takový vývoj ráda přijme.
Přípravný výbor strany
Petr Vančura (1949)
Vystudoval matematickou analýzu na Karlově univerzitě, ale místo aby se živil matematikou, nastoupil do truhlárny. Vyučil se truhlářem a jedenáct let pracoval u ponku. V roce 1985 se nechal přemluvit, aby šel dělat vedoucího provozu truhlářů a čalouníků v Dobrušce. Z tohoto místa jej vyhodili v roce 1989, poté, co si dovolil zaslat ONV kandidaturu na místo ředitele podniku – v rámci perestrojky si tehdy všechny podniky musely „zvolit“ ředitele.
Po Listopadu pracoval pro Občanské fórum, stal se členem rady Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou a poté zástupcem přednosty Okresního úřadu. V roce 1993 nastoupil na ministerstvo zahraničí a byl vyslán do Washingtonu jako zástupce velvyslance. Po návratu v roce 1997 odešel do neziskového sektoru, několik let pracoval v Občanském institutu a potom spoluzakládal nový institut, ZVON – sdružení pro svobodu a demokracii, jehož předsedou je dodnes.
Josef Porkert (1959)
Vystudoval učitelství matematiky a základů techniky na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Po dvouleté praxi na učilišti se vrátil na Pedagogickou fakultu v roli odborného asistenta. Protože ani v roce 1989 nedokázal nalézt pracovní uplatnění v místě bydliště v rámci své kvalifikace, na dva roky se stal programátorem-analytikem. V roce 1992 se připojil ke svému otci a strýci a až do konce roku 2007 pracoval v rodinné akciové společnosti v různých funkcích.
Po ukončení činnosti rodinné firmy je živnostníkem, pracuje v oblasti finančního poradenství a software.
František Moravec (1952)
Vystudoval lesnictví, později pak veřejnou správu na MU Brno. Pracoval v lese (hajný, technik), později jako technik požární a bezpečnostní. V r. 1990 otevřel knihkupectví, stal se předsedou privatizační komise a po ukončení její činnosti pak zůstal ve státní správě.
Od konce r. 2012 je v důchodu
